| Konstruktér | Radoslav Čížek | Rozpětí | 2520 mm |
| Rok vzniku | 1982 | Plocha | 59,64 dm2 |
| Rok Publikace | Váha |
Radoslav Čížek na konci sedmdesátých a na začátku osmdesátých let již věděl, že trend v kategorii RCV2 se ubírá směrem k laminátovým trupům a pevnějším konstrukcím křídla. Dalším takovým trendem byl pak centroplán s možností uchycení křídel v trupu. Prostě to bylo v té době „šik“ bez ohledu na to, že je možné při havárii celý trup vybourat křídly, které se díky své hmotě sklápí v před. Ale móda je móda.
První design – Admirál 3,5
Verzi jsem nazval tři a půl, protože byl napůl cesty od Admirála 3.
Radoslav se většinou řídil tím, že co se osvědčí, to se má zachovat. Rozhodl se tedy, že navrhne další evoluční typ. Protože většinou práce zahajoval trupem, i tentokrát se rozhodl, že začne změnou na trupu. Vzal původní plán Admirála 3 a zahájil práce. Chtěl zachovat především ocasní plochy.
Provedl první návrh úpravy a to takové, že pouze udělal centroplánovou nástavbu na původní admirálský trup. Doplnil jiný počet přepážek v místě centroplánu. Celé křídlo maličko posunul vpřed. O to pak prodloužil nos trupu.
Protože centroplán byl výše než původní křídlo u veze 3, musel i zvýšit přední část. Viz detail.
Plánek je možné stahnout zde
Radoslav si byl vědom, že je potřeba v tomto místě trup zesílit, a tak laboroval i se dvěma přepážkami, které by udržely spojky na svém místě při menších haváriích. Plánovaný profil křídla byl EPPLER 387.
Model měl mít křídla s rozpětím 2520 mm. To zakreslil do plánu tužkou.
Takový rozměr měla jen křídla od Admirála 77. Ten měl ale hloubku křídla 225/226 mm. Kromě toho, tato křídla měla trochu jiný tvar. Plán křídel pro tuto verzi Admirála jsem ale nenašel.
Toto provedení trupu ale finalizováno nebylo. Je to škoda, protože ten trup vypadal velmi povedeně.
Ten pravý
Ve stejné ruličce plánu jsem našel pauzák, na kterém byl nakreslen plán trupu pro Admirála 4. Byl těsně před dokončením. Centroplán byl pojat odlišně od původního návrhu Admirála 3,5. Centroplán nebyl již tak vysoký, trup měl výšku jako původní trup Admirála 3. Současně Radoslav designově upravil i svislou ocasní plochu. Mírně je upraven i design výškového kormidla.
Plánek je možné stáhnout zde
Pro umístění přepážek v centroplánu Radoslav zvolil variantu, kdy přepážky jsou až za spojkami. Pravděpodobným důvodem byla snaha omezit následky vybourání trupu. Co vidím jako problematické, byl průřez trupu. Radoslav zvolil pětiboký profil. To mi připadá trochu překvapivé a, dle mého, nepraktické. V té době se dělaly trupy buď čtyřhranné, nebo již kulaté, protože byly laminátové. Zbytečné konstrukční prvky přidávaly jen na váze. Radoslav chtěl asi zamezit kroucení ocasních ploch.
Trup nakonec nedokončil, přepážky jsou nakresleny pouze tužkou a napojení pátého vrcholu na čtyřhraný centroplán je nedokončené. Tady to vypadá, že došla inspirace. Radoslav to zřejmě neměl dořešené dlouho, a nakonec trup nedokončil. Já osobně bych to řešil jako čtyřboký trup. Bylo by to jednodušší.
Když se podíváme na datum plánu trupu, zjistíme rok 1981.
Tedy v době, kdy na zveřejnění stále čekal trojpohled Admirála 3. Ten vyšel v Modeláři až v roce 1982 jak víte.
Hledání křídla – Sirius
Na plánu trupu Admirála 3,5 je uvedené křídlo s rozpětím 2520 mm. Hledal jsem, a nakonec jsem jedno křídlo našel. Křídlo se jmenuje Sirius.
Konstrukce tohoto křídla je jiná než u modelu Admirál předchozích verzí. Dokonce bych řekl, že je velmi inspirovaná křídlem modelu Aquila Lee Renauda. Je to zde zjevně vidět. Žebra jsou páskovaná balsou a odtokovka je skládaná ze dvou prkének balsy. Rozestupy mezi žebry jsou 45 mm. Přesto je konstrukce velmi pevná. Ostatně, kdo stavěl Aquilu, tak ví.
Co je ale naopak typické, je složitost profilu. Radoslav chtěl navrhnout něco speciálního, a tak zvolil kombinaci profilů Eppler 392 a 387. Nalezená kopie plánu byla poměrně velmi nekvalitní. Udělal jsem tedy kopii této kopie, tu jsem obtáhl a pak skenoval.
Plán je ke stažení zde:
Křídlo odpovídá náčrtku právě z plánu Trupu Admirála 3,5. Možná by stálo za to někdy tuto kombinaci postavit.
Pojďme se podívat na dataci plánu.
Datum je 21.6.1980. To znamená, že Radoslav chtěl v té době navrhnout model, který by byl pevnostně naprosto odlišný od Admirála. Tedy alespoň konstrukcí křídla a možná i tím, že bude mít trup s centroplánem.
Nový model
Jak by model v kombinaci trup Admirál 4 a křídla Siriuse vypadal?
Asi by to byl krásný model. Stavitel modelu by si musel poradit s pětibokým trupem. Současně by musel doladit přepážky v centroplánu, aby odpovídaly roztečím spojek křídel Siria. Jde ale o dva milimetry. Možná ta práce stála za to.
Určitě by na trup šla nasadit klasická Admirálská křídla. Myslím, že to byla jedna z alternativ, se kterou Radoslav počítal.
Tady se zastavím a vzpomenu Vláďu Perglera. Když jsme se spolu bavili o Admirálech, tento model ho velmi zaujal. Chtěl jej postavit s tím, že si s drobnostmi, které nejsou vyřešeny poradí. Velmi se na to těšil. Bohužel plány již neměl příležitost prostudovat…
Doslov
V roce 1987 se k modelu Radoslav vrátil. Nakreslil střed křídla nového modelu, který pojmenoval Admirál s přívlastkem 4.
Střed křídla je naprosto shodný s křídlem Admirála 3. Tedy návrat ke klasice. Ucho již nenakreslil a celý projekt odložil. Profil na křídle je EPPLER 387.
Byl bych velmi rád, kdyby se někdo našel a model Admirál 4 uvedl v život. Dle mého patří designově k tomu nejlepšímu, co Radoslav Čížek navrhl. Snad právě proto jej nikdo nepostavil.