| Konstruktér | Radoslav Čížek | Rozpětí | 3000 mm |
| Rok vzniku | 1985 | Plocha | 62,24 dm2 |
| Rok Publikace | Váha |
Je zveřejněný Admirál 5 opravdu Admirálem 5?
Podle slov Radoslava Čížka Admirál 5 vznikl a skutečně létal. Měl rovná křídla a rozpětí 3,2 metry. Toto uvedl v informačních listech s fotografií modelu. Model drží jeho dcera, paní Alena Hesslerová. Větroň by měl logicky následovat po Admirálu 3 (1975-1982) a Admirálu 4 (1982). Tedy někdy v osmdesátých letech. Dle textu model zasadil do roku 1965. Je jasné, že v té době nemohl takový model existovat, k němu je potřeba ujít určitou cestu.
Jenže v Modeláři číslo 8 z roku 1974 byl uveden ten samý větroň, jako na výše uvedené fotografii. Tedy v době, kdy Admirál 3 byl sotva ideou a Admirál 2 byla novinka.
Z toho je jasné, že tento větroň i když krásný, nemohl být Admirálem 5. Ale nic dalšího vám o něm neřeknu. Nemám zatím žádné podklady.
Existoval Admirál 5?
Asi si řeknete, že otevírat článek o Admirálu 5 a přitom hned na začátku napsat, že to nebyl Admirál 5, vlastně nemá smysl. Jenže já jsem nakonec větroň, který by mohl nést takový název nalezl. Pojďme se podívat.
Model má rozpětí 3 metry. Hloubka křídla je 235 mm. Model měl naplánovánu vztlakovou klapku. Trup byl odlišného designu než dosavadní Admirály, byť konstrukce nese Radoslavův jasný rukopis. Plány jsou nedokončené a převážně nakreslené pouze tužkou.
Plán trupu byl několikrát upravován, měnilo se rozložení přepážek a vzpěr v trupu. Současně nebyl dokreslen centroplán. Myslím, že Radoslav čekal na dokončení křídla, aby pak vše dopracoval.
Plán ke stažení zde:
Nevětší potíž byla VOP. Když se podíváte na konstrukci, vidíte, že jí několikrát přepracoval. Poslední nakreslená varianta také není úplně ideální. Nedokázal se dostat do navrženého tvaru. Určitě by to ale vyřešil ke své spokojenosti.
Na dolní straně plánu je pak ideový návrh, jak by mohl trup a křídlo vypadat.
Ale jak jsem psal, to vypadá na pouhý ideový návrh. Trup je nakonec jiný.
Plán středu křídla – Radoslav počítal s klapkou, která bude jak vztlaková, tak brzda. Profil křídla vypadá na EPPLER 387. Co neměl vyřešeno, je náhon klapky. V té době se serva do křídel nedávala, a tak se náhony řešily táhlem z trupu.
Plán ke stažení zde:
Náhon klapky je pouze naznačen tužkou.
Ucho křídla je pak klasické konstrukce.
Plán je možné stáhnout zde:
Proč se Radoslav vrátil ke klasické konstrukci, když předtím navrhl mnohem pevnější křídlo Siria, je otázkou, kterou nejsem schopen vyřešit. Předpokládám, že zde popisovaný model nebyl soutěžní větroň, který měl přistávat na cíl, a tudíž se nepočítalo s tím, že by s ním někdo „mlátit o zem“.
Žádný z plánů není signován ani datován, a tak rok 1985, který jsem napsal do trojpohledu, je má čistá spekulace.
Dnes by se otázka náhonu klapky vyřešila servem v křídle. Tedy mnohem jednodušeji než v minulosti. Plán potřebuje dořešit pouze drobnost a to je centroplánové uložení křídla. Tedy, kudy budou procházet spojky (asi za přepážkami). U výškovky je potřeba dopracovat první nosník a upravit odtokovou hranu. V podstatě je tedy možné i tento model postavit a reinkarnovat.