Červen je takový měsíc naděje. Naděje pro děti, kteří mají měsíc do začátku prázdnin. Většinou jsou jak utržené ze řetězu a větří svobodu. Když se ohlédnu za minulým měsícem, tak vidím uvolnění opatření, opět nastartování soutěží na letištích. Jenom počasí nám v květnu zas tolik nepřálo. Vítr a déšť nám nedovolil jít na letiště, jak bychom chtěli. Udělali jsme jedno setkání v hale, kam nikdo nepřišel a zahájili jsme pokračování modelářského kroužku v kladenském Labyrintu. Vzhledem k tomu, že vedoucí kroužku Vláďa Horák je v rizikové skupině, nemohl kroužek vést. Tak jsem jej zastoupil, alespoň trochu. O kroužku napíši samostatný článek.
Když se dívám dopředu, vidím halovou soutěž F1N Plzni, je to dokonce dvou soutěž, takže příznivci halového letu si určitě přijdou na své. Ve dnech 20-21.6 bude uspořádán Memoriál Radoslava Čížka na letišti Raná u Loun. Máme již dostatek přihlášených, takže se soutěž konat bude. Létají se letos i retrovětroně. Kdo nelétá, prosím, přijďte se alespoň podívat. Na Rané je krásně. České středohoří, step, kopce, Lounský kostel s pozadím homolovitých kopců, to je nádhera.
Na našem webu jsme během minulého měsíce měli 8 článků. Moc se toho neudálo, chyběli nám soutěže. Na polích nám plodiny již vzrostli, takže s volnými modely jsme skončili. Začíná období létání s „rcéčky“.
Intenzivně se zabývám programem pro mládež. Koncepce je důležitá, je důležité děti nejen přilákat, ale i udržet. Je to vidět na naší členské základně. Junioři či členové ve středním věku nám chybí. Prostě mezi seniory a mládeží je obrovská mezera, která se vytvořila během devadesátých let a během prvního desetiletí nového století. Odpovídá to trendům, které se na začátku devadesátých let objevily. Dostupná elektronika, herní průmysl, sociální sítě zaměstnávají mladou generaci natolik, že nemají čas ani zájem být modelářem. Do kroužků přicházejí vyjímky. Pro ty musíme vymyslet něco zajímavého. Zručnost klesá, jejich rodiče neměli nikdy v ruce kladivo. Vše se objedná, nic se doma nevytváří. Ve škole nejsou dílny, takže mládež není schopná nic uříznout či ustřihnout. Nezbývá než dětem pomoci. Urychlit jejich modelářský růst. Rozhodně to není o tom, aby instruktor v kroužku stavěl model za ně. Naopak, je potřeba jim ukázat, jak se pracuje s nůžkami, nožem smirkem, jak se dávkuje lepidlo. Jak jsem se již zmiňoval, nakoupili jsme stavebnice A3 Limit. Věřím, že nám pomohou děti trochu rozpohybovat. Posunout je trochu dál. Hledáme něco dalšího, co by mohly stavět. Nabízí se přecházet na RC modely. Tím ale ztratí možnost si vyzkoušet volný let. Přijdou o informace, jak seřídit letadlo pro správný kluz a přechod po výhozu, kroucení křídel apod. Naše Know-How se ztratí, protože nemáme střední generaci, která by měla mít tohle všechno již zažité, nic nepředáme dál. Musíme se o tom bavit, musíme vymyslet co dál. Abychom tuto diskuzi mohli rozvíjet, budeme se muset sejít. Nějak si to nechám projít hlavou a pak se ozvu.
Musíme si držet palce, hlavně dětem. Přeji vám krásný měsíc červen.
Jirka Hloušek – náčelník
