Začnu jedním lidovým rčením: „Velká říjnová revoluce byla v listopadu, Lenin nebyl Lenin ale Uljanov a Stalin nebyl Stalinem ale jmenoval se Džugašvili“. Nic není tak jak to vypadá.
Mám-li být upřímný, tohle co jsem objevil mě velmi překvapilo. Přišlo váhání, ale nakonec jsem se rozhodl, že se s vámi o toto zjištění podělím.
Jistě si pamatujete na článek o Luňákovi, o objevu originálních plánů. Zmínil jsme se o modelu Luňák II, který postavil Miroslav Peterka a byl zveřejněn v roce 1952 v časopise Letecký modelář. Kdy přesně ale Luňák II vznikl, netuším.
Miroslav Peterka si prodloužil křídlo Luňáka přidáním několika žeber do středu modelu (konkrétně tři). K tomu patřičně zvětšil i výškovku. Rozpětí modelu tak bylo 2500 mm. Vše je patřičně doloženo náčrtkem z časopisu Letecký Modelář, ročenkou Franka Zaice a fotografií z Informačních listů, kde Radoslav uvedl chybně rozpětí modelu. Ale to je detail.
Co mě na této fotce zaujalo byl čumák modelu, protože je ostrý stejně jako u jiného modelu a tím jsou Žehrovice 2. Ale to může být způsobeno tím, že Miroslav si ten čumák udělal podle svého a Radoslavovi se to líbilo a pak jej zakreslil do plánu Žehrovice 2. Dokonce si myslím, že ve verzi trupu kde horní dva nosníky se setkávají na druhé přepážce za křídlem, byl možná ten čumák ostřejšího tvaru, jako na této fotografii. Další teorii tady nebudu rozvíjet.
No a když už jsme u těch Žehrovic. Určitě jste si přečetli o modelu v Badatelně. Odkaz je zde:
A nyní se vraťme do roku 1952. Luňák v té době byl již osvědčeným strojem. Kdo nechtěl stavět složitý trup Sokola II tak stavěl některou z verzí Luňáka. Těch verzí mohlo být asi mnoho, dle Radoslava Čížka bylo celkem postaveno asi 23 modelů Luňáka. V roce 1953 se sice již závodilo s A2 ale stále byly soutěže vypisované i pro kategorii klasických větroňů, myslím, že takové soutěže byly ještě v roce 1954 a asi i později. Ještě v roce 1952 se Radoslav zúčastnil zimní Gottwaldovské soutěže s modelem, který později prezentoval jako Žehrovice2.
Jak sám Radoslav napsal, potřeboval velmi rychle postavit model na Zimní Gottwaldovskou soutěž. Měl prý na to asi 14 dní. Protože postavit Sokola bylo složité (nedivím se) navrhl nový model. Upřímně, takto rychle nakreslit model a pak jej ještě postavit mi nedává moc smysl, ale tenkrát byla asi jiná doba pokud budu vyprávění věřit. Takto prý vznikly Žehrovice respektive i s přívlastkem Žehrovice 2. Když se oprostíme od pověstí, podívejme se na fakta.
Jak víte, v roce 1948 Radoslav navrhl a postavil krásný ale poněkud složitý větroň Žehrovice. Hloubka křídla je stejná jako u Luňáka. Rozložení žeber je symetrické tedy 12 ve středu křídla a v uchu je 11 žeber + 50mm koncový oblouk.
Po něm pak následoval další model tohoto jména a ten byl s přívlastkem 2. V badatelně jsem verze modelu Žehrovice2 označil jako MK-1, MK-2, MK-3. (pozn. autora: on to tak nazval Honza Kypta jako první, takže mu tímto přiznávám prvenství).
Pro vysvětlení, MK-1 byl ten model z Gottwaldovské soutěže konané 27.1.1952. Radoslav Čížek jej nazýval Žehrovicemi 2, což se poprvé objevilo v článku „Sníh“ v časopise Letecký modelář číslo 4 z roku 1952.
Verze MK-2 je pozdější s přepracovaným trupem a dalšími změnami, zachycené na plánu s názvem Žehrovice 2. Excelentní model, který i v RC (ARC) verzi létá skvěle.
Verze MK-3 byla upravená pro RC řízení a vyšla přímo z MK-2 – což byl dárce všech komponent. Je škoda, že se o této verzi Radoslav více nezmínil, respektive, že nenakreslil alespoň trojpohled.
Potud je vše OK. Vše je doložené, u modelu byl vývoj. Jenže mě zaujala jedna věc. Porovnejte tyto dvě fotografie:
Když se na oba modely podíváte, zjistíte, že proporčně jsou modely jiné. Nejen trup je rozdílný, což již bylo avizováno dříve v článku Jana Kypty a v Badatelně také. Jenže těch rozdílů je mnohem víc. Podívejte se na křídla, proporčně jsou rozdílná. Dle mého u MK-1 je křídlo štíhlejší než u MK-2. Rozestupy u MK-1 mezi žebry mi připadají větší, i když fotka MK-2 je mnohem horší a nemám její originál, mohu vycházet ale přímo z plánu. Poslední věc, když se podíváte na model MK-1, zjistíte, že výškovka má pouze jeden nosník, u fotky s MK-2 nic vidět samozřejmě není. Ale existuje plán, tam jsou 2 nosníky. Krom toho, proč by po přestavbě trupu potáhl Radoslav křídla znova? Vytvořit znak klubu dalo jistě velkou práci.
Pojal jsem podezření a rozhodl se, že se na to pořádně podívám. U plánu pro MK-2, který Radoslav nakreslil jako trojpohled do časopisu Modelář a Informačních listů je počet žeber následující:
Střed má 17 žeber s roztečí 45 mm. Na uchu je pak 10 žeber opět s 45 mm roztečí plus koncový oblouk. Výškovka má pak 10 žeber.
Tak se pojďme podívat na tu fotku MK-1.Vyšel jsem z toho, že rozteč žeber je větší než u MK-2 tedy 50 mm, protože jsem měl již tušení. (stejně jako Erich von Daniken – Tušení stínu, tušení souvislostí…)
Na MK-1 je ve středu 13 žeber s roztečí 50mm pak to celé vychází na 650 mm. Ucho má 11 žeber + 50 mm koncový oblouk tedy 600 mm. Celkové rozpětí je pak 2500 mm. Výškovka má 10 žeber s roztečí 50 mm, pak celkové rozpětí je 1000 mm. Tedy stejná výškovka jako u Luňáka II Miroslava Peterky. Z tohoto vyplývá, že model Žehrovice MK-1 je vlastně Luňák II jen s jinak rozloženými žebry. To že takové rozložení bylo používané na Luňákovi a nebylo žádnou novinkou, dokládá níže uvedená fotografie zveřejněná v článku Sníh. Srovnávám model Radoslava Čížka prezentovaného jako „nový model z Gottwaldovské zimní“ (MK-1) a model Luňák modeláře (druhý zprava vedle Josefa Vlacha), který dle pamětníků byl ze Lhoty.
Můžete si to přepočítat. Mimochodem, ten snímek je přesně datován.
Ještě se vrátím k trupu MK-1, tato fotografie dokládá, že trup byl shodný s Luňákem. Když se podíváte na čumák modelu, je tvarově shodný. Model drží František Dvořák.
Toto všechno podporuje mou teorii, že model z Gottwaldovské soutěže byl vlastně Luňák II, respektive z něho přímo vycházel. Z důvodů pravděpodobně „PR“ (rozuměj Public Relation), Radoslav tento model prezentoval jako model nový. Ještě se podívejte na srovnání modelu Luňák II Miroslava Peterky a MK-1. Zjistíte, že dosažené rozpětí je stejné, tedy 2500 mm.
Z tohoto mi vyplývá, že Žehrovice 2, tedy MK-2 byl navržen možná v průběhu roku 1952 či později a jedná se o zcela jiný model!
Tomu nasvědčuje i to, že kategorie „velkých větroňů“ byla za zenitem a tak MK-2 již nikdo nepostavil i když model létal skvěle.
A nyní se vrátím ještě k jedné věci. To je datování vzniku modelu MK-2 na plánu. Je ještě podpořené Radoslavovým vyprávěním v Informačních listech číslo 47 z roku 1999, kde zasadil Gottwaldovskou zimní soutěž do roku 1950 (tu o které se ale mluví, se konala 27.1.1952) .
Luňák II s rozpětím 2500 mm pravděpodobně vznikl v roce 1951 nebo 1952. Mohl bych také přihlédnout k tomu, že Radoslav, dle svého vyprávění, řešil stavbu modelu MK-1 pro Gottwaldovskou soutěž na začátku roku 1952 či na konci roku 1951 (viz Modelář číslo 6 z roku 1989). Ale, když nakonec odhlédnu od všech článků a pověstí, dokážu si představit, že model byl v provedení MK-1 ve vzduchu již v roce 1950 či 1951 a povídání o zbrusu novém modelu bylo čistě Radoslavovo PR.
Ale model Žehrovice 2 čili MK-2 musel vzniknout až později, tedy logicky až po MK-1, po odlétání Gottwaldovské soutěže v roce 1952 a tak není možné si myslet, že model mohl létat v roce 1950. Když Radoslav toto napsal anglicky do plánu, který nakreslil na konci devadesátých let, tím popřel vše, co kdy o modelu napsal předtím. Mimochodem ten plán s tou předělávkou na RC není zrovna autentický. Je to spíše takové retro. Jak materiálově tak konstrukčně. Proto bych zde uvedené letopočty nebral v potaz.
Pokud by ale šlo o model Luňák II alias Žehrovice MK-1, pak můžeme směle říci, že první verze takového modelu, tedy žebra a trup, pochází z roku 1949. Tudíž pokud bych byl extrémista, MK-1 by mohla létat na Mistrovství Evropy, kdyby ji někdo postavil. (Ale k tomu stačí postavit Luňáka.) Když se na vše podíváte bez emocí, je jasné, že MK-2 čili Žehrovice 2 není model, který spadá do povoleného období.
Neměňme prosím naší modelářskou historii ve jménu závodění, již tak je značně pošramocená.
Jirka Hloušek
Zdroj: časopis Letecký modelář, Modelář, Informační listy
Archív LMK KŽ
články Jana Kypty