Něco jiného než to, co stavíte pro své stěžejní kategorie? Rozhodně nepatřím mezi ty, co by z ničeho nic začali stavět nějakého motoráka. Co se mi líbí a již jsem psal ve svém článku „Gumové pokusy“ jsou to gumáčci.
Pokud někdo z vás má zálusk na podobné záliby, může si přečíst článek Petra Valtery na stránkách kladenského klubu. Petr tam uvádí jako příklad několik krásných historických konstrukcí. Odkaz zde.
Plánky nalezne buď na Outerzone stránkách, nebo specifické plány zpracované panem O’Raillym na jeho stránkách, samozřejmě za bakšiš v „imeprialistické měně“.
Pokud se člověk nechce „patlat“ s výřezy složitých modelů, může si historickou stavebnici a plán objednat na amerických e-shopech, například zde na stránkách Boba Holmana.
Pokud by řešil vrtuli, protože ne každý je schopen vrtuli vyřezat na první pokus, tak některé z nich jako polotovar může zakoupit zde.
Nechtěl jsem investovat příliš času a peněz do tohoto odvětví modelařiny, a tak jsem se rozhodl, že si postavím retro gumáček ze stavebnice firmy Hiesbock. Gumáček se jmenuje Sparrow a je to upravený model dle historické předlohy přibližně z roku 1948.
Stavebnice má kvalitně vyřezané a jednoduché díly. Za chvíli máte model slepený. Je zde jednolistá vrtule a model nemá determák. Determák jsem dodělal v podobě výklopné výškovky. Dílo jsem potáhl přiloženým papírem a ponechal v bílé barvě.
Vrtuli jsem slepil dle návodu a namočil. Pak jsem vzal pivní láhev a vrtuli k ní přiložil, obalil a ovázal gumou. Nechal zaschnout a nalakoval. Pak jsem jí přilepil k připravenému středu a zavázal nití, jak pravil plánek.
Po tom, co jsem stvořil vrtuli, jsem jí ukázal Vláďovi Kostečkovi. Se zájmem se podíval a řekl, že náběh je příliš veliký a nehodí se ven, pouze do haly. Tak vrtuli musím předělat. Zatím jsem to neudělal, snad se k tomu ale brzo dostanu. Pokud to nepůjde, dám tam klasickou plastovou Igra vrtuli. Momentálně tedy model čeká na další pokračování. Věřím, že s ním brzo vylétnu. Dle referencí létá pěkně.
Snad jsme vás trochu naladil, malé gumáky mají svou poezii.
Zdraví Jirka Hloušek