Zakopané 1953 – Letecko-modelářský klub Kamenné Žehrovice

Vážení, chtěl bych se na chvilku věnovat události, kterou asi znáte. Je to účast našich modelářů na mezinárodní soutěži v Polsku, v zimním středisku Zakopané, v roce 1953. Loni, tedy v roce 2023, uplynulo od historicky prvního výjezdu žehrovických modelářů již 70 let.

Město leží v údolí mezi Vysokými Tatrami a horou Gubałówka. Je nejdůležitějším polským střediskem horské turistiky a lyžování a ročně ho navštíví kolem tří milionů turistů.

Zakopané je nejvýše položené město v Polsku, jsou v něm výškové rozdíly až 1000 metrů. Je zde kabinová lanovka na Kasprov vrch (z městské části Kuźnice), lanovka na Gubalówku a sedačková lanovka na Butorowy Wierch.

Takže již víme, že je to v Polsku, a hory, které se zde tyčí jsou Tatry. Také víme, že setkání modelářů bylo organizováno na popud polské strany. Pravděpodobně chtěli odlétat srovnávací soutěž, aby si ověřili, jak na tom polští modeláři jsou. Zajímavé jsou disciplíny, které byly pro závod určeny. Byla to svahová kategorie větroňů, podmínkou byla specifikace modelu kategorie A2, což samozřejmě bylo šikovné, protože pro tuto kategorii byla mezinárodní pravidla. Další kategorií pak byly modely upoutané s podmínkou zakrytého motoru modelu. Ostatní informace, kdy přesně tato myšlenka na polské straně vznikla a proč si vybrali zrovna disciplínu házení modelů z kopce a skupinové létání s účky na čas, netuším. Bylo to velmi specifické. Nebudu tady přezíravě říkat, že Poláci potřebovali vyhrát, ale nepovedlo se to. To bych spekuloval, a to rozhodně nechci. Ostatně, dle mého, úspěch byla náhoda, mohl vyhrát kdokoliv. Závody se uskutečnily 20. – 22. 2. 1953.

Družstvo

Vybrat správné družstvo bylo docela oříšek. Jak to probíhalo, se můžete dočíst v článku, který zveřejnil Radoslav Čížek v časopise Letecký modelář číslo 4 z roku 1953 a kousek ještě v čísle 5 stejného roku. Dle všeho probíhala diskuze, kdo pojede, koho vyslat poprvé do Polska. Myslím si, že Radoslav si zde v dobrém smyslu slova, přihřál svou polévku a na ústředí velmi zručně manévroval, aby nakonec byli odesláni na soutěž modeláři právě z Kamenných Žehrovic. Byl by to pro ně jejich první mezinárodní výjezd. To se nakonec povedlo. Ale protože jsme byli v té době Československo, muselo do Polska i zastoupení slovenských modelářů. Tím pádem družstvo doplnili dva modeláři z Bratislavy. Ještě se vrátím k jedné věci, polská strana družstvu odmítla vydat víza, což je poněkud nelogické, když někoho pozvete. Ale chování polské strany v těchto dobách bylo velmi podivné. Například lákání lidí na hranicích k návštěvě. Pokud jste ale bez víza překročil hranici, šup, a už jste za trest stavěl rozbitou Varšavu. Domluva s Polskou stranou o výměně území v okolí Harrachova, to byl tedy takový malý diplomatický zázrak. To jsem odbočil. Ale zpět k závodům.

Nejprve naše družstvo na fotografii pod Tatrami. Všimněte si, jaké neuvěřitelné boty či návleky pánové mají.

Na zadní straně fotografie je napsáno toto:

Já to radši ještě jednou přepíšu:

Od leva v horní řadě: Cimbura (Kž), Rosa (Bratislava), Gábriš (Bratislavský velice šikovný modelář, pozdější několikanásobný mistr světa v akrobatických upoutancích), Mariánek (vedoucí týmu – není modelář)

Dolní řada: Dvořák (Kž), Čížek (kž), Kratina (Kž)

Pravděpodobně se měla fotka odeslat do Aeromodelleru, ale nakonec k tomu nedošlo.

Jak vypadala samotná soutěž

A nyní je čas na ten článek z Leteckého modeláře.

Když si odfiltrujete omáčku o socialistické spolupráci a bratření se, naleznete informace o průběhu celého závodu.

Fotografie

Pojďme se podívat na další fotografie, tentokráte ze zasněženého svahu. Většina fotografií nebyla publikována. Radoslav Čížek psal, že se létalo na svahu s délkou asi 200 metrů. Tady je vidět, jak situace vypadala. Konec letového prostoru tvořily stromy a pak následovaly domy. Oko fotoaparátu určitě zkresluje, ale i tak bych tam spíše létal s Vosou než s A2.

Ještě jedna fotografie s pohledem na svah. Tady je to dokonce o mnoho hrozivější. Fotografie byla publikována v článku z Leteckého modeláře.

Smolař svahového létání František Dvořák. Když se podíváte na model, určitě to není Neptun, i když jej František určitě měl postavený také. Tohle vypadá na druhý model, který s sebou žehrovičtí měli, a to byla ALA, kterou navrhl Jan Cimbura. Na zemi pak leží dva Neptuny od Radoslava Čížka. Ten vpravo je Františka.

Model Františka Kratiny měl pravděpodobně i Radoslav Čížek na níže uvedené fotografii. Ta je notoricky známá.

A pojďme na další fotografie ze svahu. František Kratina se svou A2 (pravděpodobně postavenou a provozovanou i Radoslavem Čížkem) a Jan Cimbura s Neptunem. Opět, tato fotografie byla publikována v Leteckém modeláři.

Radoslav Čížek čekající na start společně Františkem Kratinou.

Radoslav právě startuje

František Dvořák při jednom ze svých startů, možná že právě při tomto startu trefil strom.

František Kratina a za ním slovenští kolegové se svými větroni.

Radoslav Čížek dokumentuje boj na svahu a Jan Cimbura pózuje s modelem Neptun. Ten trup nebyl tak úzký, to jenom světelné podmínky a nastavení fotoaparátu zabránily tomu, aby se trup modelu ukázal celý. Fixou dopsaný popis je od Radoslava Čížka, fotka byla na výstavě.

Hromadné focení i s Polskými modeláři, vzadu je návratová služba

A ještě jedna mezinárodní skupina na fotografii

A ještě další skupinka, tentokrát již osamělá naše výprava. Z leva Jan Cimbura, Jozef Gábriš, kolega Rosa (nezjistil jsem jeho křestní jméno) a Radoslav Čížek.

Modely

Pojďme se podívat na modely, které zmiňuje Radoslav Čížek a které jsou případně vidět na fotografiích. Jak bylo zmíněno, jedním z modelů byl Neptun. Pak pánové létali s modelem Jana Cimbury ALA, který byl také uveden v článku „Ještě jednou Zakopané“ v Leteckém modeláři číslo 5 1953. Společně s těmito modely byly uvedeny i modely polských závodníků. Co je ale zajímavé, nebyl zobrazen model Františka Kratiny a ani modely slovenských kolegů. Což je obecně škoda. Ještě jedna poznámka, u model ALA je jako druhý autor uveden Radoslav Čížek. Dle mého je to z toho důvodu, že model překresloval.

Část závodů s upoutanými modely se konala po ukončení svahování. Tady Radoslav popisuje, že se létalo s upoutanými maketami. Jediný model, který Radoslav zmiňuje je model polomakety Praga E-114, který zkonstruoval. Létal s ním František Dvořák. Hledal jsem tedy fotografie modelu Františka Dvořáka a nakonec jsem byl úspěšný. Možná víte, že František si na své upoutance dával vlastní imatrikulaci. Bylo to OK-FDS, tedy František Dvořák Stochov. Je to zmíněno někde v Informačních listech, mně to ale došlo až při hledání. Nejprve ukážu jiný model Františka Dvořáka. Takový Fokewulf.

A nyní se podíváme na fotografii Pragy E-114.

A co ti další? S čím létal třeba Radoslav Čížek? To v článku nebylo řečeno. Ale nakonec jsem něco zjistil. Radoslav Čížek v článku o Františku Dvořákovi při příležitosti jeho šedesátých narozenin do Informačních listů číslo 8 z roku 1994 zmiňuje i Zakopané.

Přes některé historické nepřesnosti zde Radoslav zmiňuje model Chrisley Super Ace. Ten vypadá v reálu takto

Takže jsem začal hledat v našem archivu, zda někdo takový model měl. Měl, a je to zachyceno na této fotografii.

Je to Jan Cimbura, který tento model drží v ruce. Imatrikulace OK-JCL, tedy Jan Cimbura Lány. Společně je na fotce František Kratina s modelem, který nese označení OK-FKH, tedy František Kratina Honice a sedící František Dvořák s akrobatickým účkem.

Ještě jsem našel jednu fotografii podobného modelu.

Na fotce je František Kratina startující motor, model drží Ing. Schubert a přihlíží Kamil Brauner. Jenom ten podvozek není asi moc maketový.

Nedalo mi to a opět jsem se ponořil do hledání v archivu. Něco se přeci vyfotit muselo. Našel jsem – jednu, velice raritní fotografii, kde je František Dvořák zachycen s Bejbinou při přípravě letu na zimním stadionu v Zakopaném. Tehdy to znamenalo létat venku v zimě. Společně s ním je tam Radoslav Čížek a drží opravdu v ruce model Chrisley Super Ace. Pomáhá mu bratislavský kolega Rosa.

Diplom nakonec

Ale vraťme se od letadel k závodu. Každý závod jednou skončí a účastníci většinou dostanou nějaký ten diplom, cenu či medaili. Za účast dostal každý z modelářů opravdu diplom a, jak Radoslav píše, hodnotnou cenu. Je zajímavé, že na diplomu není zmíněno žádné umístění. Prostě jenom diplom o účasti. Tento jsem objevil v pozůstalosti Radoslava Čížka.